Březen 2018

FIT INSPIRACE | sladké recepty

26. března 2018 v 20:44 | Ej. |  MYŠLENKY
Už delší dobu mi podobné články běhají hlavou. Napsat něco, co by mohlo někomu pomoct nebo alespoň naťuknout k tomu začít něco dělat. Protože, věřte mi nebo ne, začít přemýšlet nad tím co znamená "žít zdravě", bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem mohla udělat. Celkem ohraný úvod do článku, já vím.. Ale když ona je to prostě pravda. Motivace přichází a odchází. S ničím se vám tu netajím, pokud mám zrovna období, kdy se mi nic nechce, napíšu to a nehraju si na nějakou kdoví jakou fitnessačku. A nedělám to ani v realném životě. Mezi svými přáteli jsem známá jako "ta holka co miluje jídlo" a jsem s tou přezdívkou stoprocentně ztotožněná a šťastná, protože.. Jídlo je život a buď vám může přinášet potěšení, potřebu nebo deprese. A já si vybrala potěšení, haha. Ale jak zní mé oblíbené motto, vše je o rovnováze. Takže přestože si dám s radostí pizzu, zmrzlinu, dortík nebo popcorn v kině, přemýšlím. Nesplácám to všechno dohromady, a to teď nechci psát nějaký chytrý řeči, spíš mám už tak milion zkušeností, že i když to vypadá vždycky děsně lákavě, dát si toho co nejvíc v tý kavárně, ve výsledku je mi akorát těžko. :D Třeba jsem zjistila, že když si dám ledovou kávu se zmrzlinou, nemůžu k tomu sníst dort, protože je toho prostě moc a to platí i pro moje nejoblíbenější cheesecaky. bohužel. A pak jsou tady události jako oslavy narozenin, kde naprosto neřeším co sním a jsem schopná kombinovat tiramisu a chipsy, protože proč ne. To by bylo asi tak nějak všechno k mému vztahu k jídlu, jsem se zase nějak rozepsala.. Tady jsou mé momentálně nejoblíbenější tipy na jídla!
nejoblíbenější ovesná kaše a mrkvový koláč

Německý štěstí.

16. března 2018 v 20:03 | Ej. |  CESTOVÁNÍ
Být úplný. Upřímný sám k sobě. Maska v koši, úsměv ve tváři na cestě za dalším dobrodružstvím. S plným břichem, obklopený správnými lidmi. Občas s lahví v batohu. Občas ruku v ruce. Občas zaseklý ve výtahu. Ale vždycky s hřejivým pocitem u srdce. Takhle je to správně, tohle je ono.

Dneska nechci psát nějaké návody na to, jak být šťastný, protože ve výsledku si stejně musí každý najít tu příručku sám.. chci jenom tak psát.
Mám za sebou týden v Německu. Byla jsem vyděšená. 9 dní v domě neznámých lidí, s holkou se kterou jsem si poslala pár zpráv na messengeru. Trochu jako sázka do loterie. Byla jsem anonymně zaslaný balíček, který nervózně posedával 12 hodin v autobuse směr západní Německo.

Německo. Výměnný trip, na který jsem se přihlásila společně s kamarádkama ze třídy a kluky z vedlejší třídy. Během těch devíti dní jsem poznala i dalších pár čechů z jiných tříd a jsem za to tak šťastná! Lepší "české zázemí" jsem si nemohla přát.
Po pár dnech jsme se rozdělily na dvě skupiny podle němců. Němci v mojí skupině se totiž nebavili s němci z druhé skupiny.. a tak jsem se úplnou náhodou dostala do party naprosto super lidí. 5 němců, 5 čechů. Sestava ve které jsem trávila nejvíc času. Občas se přidal někdo z mých kamarádů, takže jsem byla jedině ráda a strach začal pomalu opadávat.


Denní dávka motivace

2. března 2018 v 18:17 | Ej. |  RELAX TIME
Motivace. Věc, kterou potřebuje každý z nás a já poslední dobou super hodně. Posledních pár týdnů jsem měla v mém #healthylifestylu menší pauzu. Užívala jsem si všechny akce, které byly. Čas utíkal a mně došlo, že z občasného vynechání fitka nebo jezení nezdravého jídla, pomalu padám zpátky do starých kolejí, zpátky do "začnu zítra". Až se musím smát z toho, jak strašně jednoduché je sejít z cesty. Chvíli jsem si i říkala, že se na nějaký zdravý životní styl vykašlu, že se to přeci nezblázní, když se na to vrhnu někdy později. A všechno tohle mě i donutilo zamyslet se nad problémy, které trápí stovky holek. Poruchy příjmu potravy. Jak moc lehké musí být do toho spadnout? Jako když průvan otevře okno. Bum.

Ale pak jsem si připomněla, proč jsem to všechno začala. Abych se cítila dobře. Abych se naučila rozumnět svému tělu. Abych překonala samu sebe. Abych byla lepší.
Vybavila jsem si ty myšlenky, které mi běhaly hlavou, když jsem skončila trénink. Když jsem si uvařila zdravé jídlo. Doběhla domů a zjistila, že se má běžecká trasa zase o půl kilometru zvětšila. Nebo si občas koupila dortík a s radostí ho snědla, protože jsem věděla, že všechno je o rovnováze.

Ne, že bych z té cesty úplně sešla, to ne. Ta #fitnessmind, co se mi už tolik let pomalu zakousává do hlavy, totiž zřejmě jenom tak nezmizí. :D Ale stalo se pár věcí, které mě holt zabrzdily. Zmátly. Ještě ke všemu jsem onemocněla skoro na dva týdny a aby toho nebylo málo, zimoo, se vší úctou, už bys mohla odejít.