HOW TO přežít gympl.

10. února 2018 v 16:38 | Ej. |  MYŠLENKY
Ztracená. Občas se tam tak cítím. I v polovině druháku mám někdy pocity zmatené prvačky, která nemá tucha o systému. Za ten rok a půl se ale stalo neskutečně mnoho věcí. Mé priority se pusunuly, já se posunula a teď už mám konečně pocit, že bych mohla svými zkušenostmi pomoct někomu dalšímu. Nebo svému minulému já, pokud se někdy do dvou let vymyslí stroj času.

VYBER SI HLAVNÍ PŘEDMĚTY

je to těžké. Nemyslím tím ani tak předměty z kterých plánujete maturovat, přestože ty by mezi nimi měly být stoprocentně, ale předměty, které vás zajímají. Alespoň trošičku. (pro mě ajina, čeština, bižule, dějepis nebo němčina) a nebo předměty, které prostě umět musíte (matika, fyzika) a to už třeba jenom z toho důvodu, že máte přísné učitele. Tak, teď máte vybrané priority a co dál?

PŘÍPRAVA

jo jo, asi vám teď budu znít jako vaši rodiče nebo školní poradce. Ale věřte mi, neučit se není cool. Přestože jsem si to hodně dlouho myslela. Joo, postnu na snapchat jak se místo učení koukám na film a pak si vyfotim pětku z testu na instagram a budu za hroznou hvězdu. Fakt jsem si to myslela.
Jenže čím dýl jsem na střední, tím víc mi dochází, jak je alespoň malé pravidelné opakování výhodné. Nemusíte být nervózní z přepadovek a co je snad úplně nejdůležitější, víte o co v těch hodinách jde. Mnohokrát se mi stalo, že jsme četli text na němčině a já nerozumněla ani slovo, protože tam byla všechna slovíčka z nové lekce, na které jsem se samozřejmě vůbec nekoukla.. To pak jsem z tý hodiny akorát otrávená. Na druhou stranu se možná hodí napsat, abyste si zase nemysleli, že jsem kdovíjaký šprt, to vůbec. :D Možná by se mi i moji spolužáci smáli za to, co tu píšu, ale prostě to tak cítím, i když to tak možná moc nevypadá..



JAK SE UČIT

Za dobu na gymplu jsem si vymyslela pár skvělých metod, jak se něco naučit. Jak být organizovaná a jak být tak nějak o krok napřed. Moje alfa a omega celého systému je diář. Tam si píšu úplně všechno. Testy, úkoly, poznámky typu "uč se matiku!" a nebo jen blbosti jako "kup si tužku". Na naší škole nemáme bakaláře, takže si známky zaznamenáváme sami a i na to je diář skvělej, protože ho mám pořád po ruce a na konci pololetí vím, co můžu čekat za známky.
Co se týče jazyků, i u mě bodují kartičky na slovíčka. Vždycky jsem tvrdila, že je to blbost. Ani nevím proč. Asi jen z lenosti, že se mi nechtělo vypisovat s padesáti slovíčky.. Jenže od té doby, co jsem se musela naučit nepravidelná slovesa na němčinu už ani jinou metodu nepoužívám. Můžete je nosit všude s sebou a přesně víte co všechno umíte a co vám dělá problémy. Párkrát jsem zkoušela metodu lepíků, ale pořád se mi odlepovaly a byl z toho akorát ještě větší zmatek. Takže za mě určo kartičky.
A jak zvládám ty největší noční můry typu matika a fyzika? Hodně poslední dobou využívám papíry. Určitě to znáte. Učitel začne vyprávět nové téma a další hodinu se vrátí k předchozí látce a jdete opakovat příklady. V sešitě se pak nedá vyznat a vy umíte kulový. Tak právě na to mám papíry. Všechny příklady si začínám zapisovat na A4, vždycky s nadepsaným tématem příkladů, aby se v tom dalo vyznat a do sešitu si píšu jenom teorii. Ty secvakávám kancelářskými sponkami. Napadlo mě to teprve nedávno a musím říct, že je to fakt fajn věc, pokud se učíte ze sešitu a chcete mít trochu pořádek.


MOJE MOTIVACE

vlastně ani sama nevím, proč jsem na to všechno ohledně učení změnila názor. Vždycky jsem byla ten typ holky, která ve škole proplouvala. Na základce jsem se nepotřebovala učit a byla jsem zvyklá na dvojky. A přestože se můj průměr s nástupem na střední rapidně zhoršil, bylo mi to celý prvák nějak fuk. Dál jsem chtěla být tou hustou holkou, co proplouvá. Co nemá zapotřebí se učit. Co si píše taháky a nemá věčně učebnice. Asi to byl tak trochu trend. Být teen se vším všudy. Jenže mi došlo pár věcí.
Škola nám toho dává hrozně moc. Nejen skvělý lidi, zážitky, léta, na které budeme vzpomínat celý život. Dává nám vzory. Máme možnost setkat se s lidmi, ke kterým můžeme vzhlížet. občas. A taky nám nabízí rozvoj. Máme zadarmo hodiny němčiny a angličtiny, přestože si za ně mnoho lidí dobrovolně platí. Díky škole můžeme vycestovat. Máme zázemí. A máme taky povinnosti. Pořád je mi 16 a samozřejmě, že se mi tam často nechce. Někdy mám chuť se vším praštit. Spálit ty pitomý učebnice a chopit se lopaty. Někdy mám pocit, že tam nepatřím. Jenže nikdo neříkal, že to bude lehký.
Je jenom na nás, jak s tímhle vším naložíme. Můžeme proplouvat. Netvrdím, že je to špatné. Netvrdím ani, že mi můj přístup zaručí úspěch. Co já vím, kde budu za rok nebo za dva. díky bohu, ještě že jsem teprve ve druháku! Jen jsem vám tímhle článkem chtěla říct, abyste se zamysleli. Možná to, co všichni tak nesnáší nakonec nemusí být úplně špatné.

A jak to máte se školou vy? Budu moc ráda za každý komentář nebo tip, jak se učíte vy!

S láskou, Vaše Ej. <3

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 BlondCliché BlondCliché | Web | 11. února 2018 v 17:35 | Reagovat

Už jsem si tě taky přidala :) ♥ Jinak se musím přiznat, ale já na střední byla spíš ta, co se neučila a nenosila učebnice a kdybych mohla, vrátím čas a začnu se připravovat jako ty. Já nakonec vše zvládla bez problémů, ale do školy se mi nikdy moc nechtělo :/ Nicméně jsem tam měla skvělou partu, kterou mám do dnes a na střední hrozně ráda vzpomínám. Hned bych se tam vrátila :) Tvůj přístup je super, dotáhneš to daleko, držím ti palce ať se ti daří :)

2 Lucka Lucka | Web | 13. února 2018 v 16:03 | Reagovat

Já osobně jsem se školou hrozná, na základce jsem učení nikdy nepotřebovala. Na střední tak občas. Vysokou jsem zvládla vcelku dobře s tím, že jsem se učila hlavně před zkouškou a přes semestr ani ne. A teď studuji navazující magisterský a nevím, nevím, asi bych se fakt už začít učit měla. :-D Ale jak se znám, nechám to všechno zase těsně před státnice. Tobě držím palce, protože to vypadá, že sis vytvořila funkční systém a to je super, na to si každý musí přijít. Jinak teda systém s diářem schvaluji, ten používám taky a je to super, jinak jsem hlava děravá. :-D

3 Heaven Heaven | Web | 19. února 2018 v 19:36 | Reagovat

Předměty, ze kterých chci maturovat/co mně zajímá jsem si vybrala až ve třeťáku :D Předtím jsem ani nevěděla, z kolika nebo ze kterých :D
Rozhodně je lepší být připravená, i když se zrovna nebude nic psát, ten pocit je super :) Mně teda učení z hodiny na hodinu nikdy nešlo, jednou jsem si řekla, že to není potřeba a už jsem se k tomu nikdy nevrátila :D Třeba bych měla samé jedničky, vyznamenání. Ty jsem neměla. Ale nic se nestalo. Jsem naživu, i na VŠ.
Páni, nemít bakaláře, ani nevím, co mám za předměty :D Ale diář je fakt super. Měla jsem ho vždycky a pak za mnou všichni lezli, co máme za úkoly :D
Každý má svůj specifický systém a je super, když ho objevíš. Můj systém tkví v tom, že jsem se učila den před písemkou. Jinak mi to moc nešlo.
Lidi, co vždycky jen tak proplouvali, mně štvali. My se snažíme a oni nic nedělají (ještě míň než nic) a stejně jsou s tebou ve třídě a od všech se očekávají stejné výsledky. Ne, vlastně neočekávají se stejné výsledky - oni, když se naučí na jednu písemku, učitel jim dá pomalu metál, ale my když jednou dostaneme 4 nebo 5, začne se učitel podivovat jestli nejsme v depresi. Proto jsem na peďáku :D

4 Eli Eli | Web | 20. února 2018 v 6:19 | Reagovat

Úplně s tím souhlasím. Spousta lidí si myslí, že neučit se je cool, že za všechny jejich špatný známky můžou učitelé, že udělat gympl na dobrý známky nejde. Jsem příkladem toho, že jde. Neříkám, občas to stojí nějaký to odříkání, ale dá se to, a dá se to celkem v pohodě, pokud to opravdu chcete. I já mám období, kdy nechci. Stačí jedna špatná známka a jsem demotivovaná jak něco. Ale snažím se z toho poučit a snažit se dál. Známky nejsou všechno, ale zase nejsou nic. (:

5 Petra Petra | Web | 24. února 2018 v 12:25 | Reagovat

Veľmi pekne napísaný článok. Ja som síce na gympel nechodila, ale bola som na obchodnej akadémii a tiež to bol riadny záhul. A o vysokej teraz ani nejdem hovoriť :D Je to ešte horšie. Ale to priebežné učenie má niečo do seba. Menej stresu a aj viac chápeš o čo ide. Ale keď väčšinou sa tomu človeku vôbec nechce, tak sa na to aj párkrát vykašle, no.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama