PAŘÍŽ

18. července 2017 v 22:04 | Ej. |  CESTOVÁNÍ
Jeden z mých úplně prvních článků tady na blogu byl "cestovní deníček" z Paříže, vlastně spíš taková úvaha. Po roce a půl jsem si ho znovu přečetla a porovnala své pocity s těmi z minulosti. Tentokrát jsem viděla Paříž z trochu jiné stránky. Cestovala jsem s někým trochu jiným a poprvé navštívila Disneyland. A čím víckrát jsem se podívala na Eiffelovku, tím víc jsem přesvědčená, že se tam chci ještě někdy vrátit.

Abych se přiznala, měla jsem z celého výletu trochu obavy. Přece jenom, po světě neběhají jednorožci a všechno není úplně růžové, takže moje první pocity po tom, co jsme zájezd zarezervovali byly, co když se nám něco stane? Naštěstí celé dobrodružství probíhalo hladce a já opět sedím v bezpečí svého pokoje a koukám na narozeninové balónky.- ale o těch až později.

Do Paříže jsem jela se svojí úžasnou kamarádkou (budeme jí říkat Ema) a našima mamkama. Na dámskou jízdu jsme vyrazily s cestovní kanceláří Čedok a celé to probíhalo skvěle.

Jako každý výlet, i ten náš začal cestou. Jely jsme autobusem a teda takhle špatně se mi ještě nespalo. A to mi většinou autobusy nevadí. Nejvíc mě iritovalo, když jsem si položila polštář na okénko, na něj hlavu a on mi začal pomalu sjíždět dolů. Tak jsem si ho srovnala a to celé se opakovala znova. a znova. a znova. Celou noc. Děs.

Ale byl úplně nejkrásnější západ slunce! To se musí nechat

Do Paříže jsme dorazili okolo osmé ráno, kdy celé město ještě spalo. Na druhou stranu je autobus super způsob, jak se dostat pod povrch celé té "turistické bubliny". Vidíte jak se všichni ráno připravují na nový den. Restaurace chystají venkovní stoly a po ulicích chodí jenom pejskaři, běžci a kravaťáci, co už spěchají do práce. Paříž se probouzí a vy tím vším v klidu projíždíte a všechno sledujete. To byla fakt nádhera.


Autobusáci nám zastavili u Vítězného oblouku a Hrobky Napoleona Bonaparte, kde jsme měli fotopauzu. Ačkoliv to bylo jenom na pár minutek a se selfie tyčí jsem si připadala jako bláznivý turista, bylo to krásné. Potom už nás autobus vysadil na Trocaderu odkud jsme se vydali k samotné věži. OMG, ikdyž jsem si první wau efekt vyčerpala už v roce 2015, byla jsem ohromená. Nevěřím tomu, že někdo tuhle úžasnou stavbu vidí každý den! Tak čau mami, já si jdu zaběhat do parku kolem Eiffelovky, ty croissanty si dám potom!

Vítězný oblouk a hrobka Napoleona Bonaparte, která se prý věčně přestavuje

Počasí jsme měli takové eh, nic moc. Každou chvíli pršelo a když jsme potom vyjely až na vršek věže, byla i docela mlha. Dokonce kousek od nás lítaly blesky! Naštěstí ale nebyl žádný velký liják, protože to bych byla fakt naštvaná, když jsem si kvůli Paříži žehlila vlasy. Holky s vlnitými vlasy, určitě ten pocit znáte! :D
Výhled na Paříž je dechberoucí. Připadáte si jako nad nějakým obrovským přelivem starého města a moderních staveb. Všechno to působí tak.. pařížsky. Vím, zní to jako klišé, ale jinak to asi popsat nedokážu. Však fotky budou mluvit za vše.

Když jsme slezly z Eiffelovky, vydaly jsme se za naší skupinou k přístavu, který je hned u věže. Nastoupily jsme na super loď a sedly si na střechu. Naštěstí už přestalo pršet a den se začal přeměňovat na sluníčkový ráj. S Emou jsme si celou jízdu děsně užívaly. Mávaly jsme na všechny lidi, který šly po břehu a posílaly vzdušné pusy každému klukovi, co se objevil na mostě. Jednoduše jsme se chovaly tak, jako pravé nepařížanky- a bylo nám to jedno.:D

Eiffelovka je hned po mém psovi ta nejfotogeničtější věc na světě a to uprostřed se zvednutou sukní jsem já :D To bylo chvíli předtím, než začalo pršet.

Z výstupu z lodi naše kroky vedly přes Martova pole, k invalidovně a do metra. Bylo to první metro, kterým jsem v zahraničí jela a musím říct, že se máme v Praze čím chlubit! Ale přesto, že je Pařížské metro celkem ušpiněné a zašlé, má něco do sebe. Je taky takovým zvláštním stylem pařížské. Vidět ho můžete třeba v super filmu "Paříži, miluji Tě".

Dojeli jsme až na zastávku "Concorde", která se nachází poblíž Louvru a Musée de l'Orangerie, kam taky zbytek zájezdu na volné odpoledne vyrazil. Ale my jsme si řekly, že se nám do muzea moc nechce a vyšly jsme na vlastní pěst na menší obchůzku. Nejdříve jsme sešly do "podzemí" v Louvru, kde jsou obchody a hlavně- Mekáč. Koupila jsem si McFlurry a asi půl hodiny jsme tam jen tak seděly v přeplněné místnosti s tak milionem jiných národností a cpali jsme se zmrzlinou. Přísahám, že kdyby tam nebylo tolik lidí, klidně bych si tu zmrzku rozpatlala po obličeji jenom abych se zchladila. Jelikož jsme nechtěly všechen volný čas strávit v mekáči, vyrazily jsme zpátky na sluníčko. Na Paříži hrozně miluju černochy, kteří nabízí malé sošky a klíčenky eiffelovek. Jsou tak milí! A hrozně jsem je litovala, když museli celý den běhat za turisty v tomhle šíleném počasí.

Potom jsme nějak zázračně chytly nový dech a šly se fotit k pyramidě, který stojí na nádvoří. Potom jsme zašly do Palais Royal, neboli Královského Paláce, kde jsme vyfotily ještě pár fotek, ale začaly jsme být ze stále se stoupajícího tepla opět úplně hotové. Naštěstí bylo v přilehlém parku pítko, kde jsme si mohly doplnit lahve a opláchnout všechno co se dalo. Dokonce jsme si s Emou i v největším zoufalství sundaly sandálky a chodily naboso. Bylo fakt FAKT teplo. Jak jsem psala výš, když jsme někde, kde nás nikdo nezná, chováme se trochu bláznivě, no.

Vrátily jsme se tedy zpátky k Louvru a odtud jsme prošly do Tuilerieských zahrad hledat kavárnu. Doslova jsem cítila, jak už se mi na nohách dělají puchýře a to jsme ještě ani nebyly na konci dne. Byly jsme zoufalé a nutně jsme potřebovaly něco na ochlazení, protože termální voda ve spreji, kterou jsme s sebou měly už nám přestávala jako osvěžení stačit. Sedly jsme si teda do venkovní kavárny, kde jsme si jako královny objednaly ledové frappé. Tak jsme tam tak seděly a sledovaly, jak se na stůl vedle nás slétává asi osm holubů a vyjídají zbytky z talíře, když jsem se podívala na hodiny a došlo mi, že za 15 minut máme být u pyramidy na nádvoří v Louvru. Začala jsem opravdu reálně uvažovat o tom, že holkám nic neřeknu, vychutnáme si frappé a potom prostě příjde "jejda" moment a my budem utíkat na místo srazu. Ale na to jsem až moc velký posera, takže jsme šly stornovat objednávku a pádily k pyramidě. Popravdě, vlastně jsme z té kavárny spíš utekly, protože nám to frappé nechtěly dát s sebou a my už prostě neměly čas.
Z místa srazu (který jsme překvapivě stihly), jsme vyrazily už směr katedrála Notre Dame, kde jsme dostaly další rozchod. Z části jsme ho využily na čekání ve frontě na pítko. Potom jsme si obešly katedrálu, zatočily jsme se na Nulovém bodu a vyšly hledat ideální restauraci na véču. Nakonec jsme skončily v italské pizzerii, kde jsme si daly s mamkou hawai na půl a vynikající salát Caprese. Vlastně to byla krásná tečka za celým dnem. Cestou na místo, kde nás měl vyzvednout autobus mi už nohy doopravdy hořely. Cítila jsem všechno. Při chůzi jsem se soustředila jenom na to, jak se mi noha zohýbá. Pata, špička, pata, špička. Proto jsem celá šťastná vpadla na sedadlo do klimatizovaného autobusu a bylo mi úplně jedno, že mám pod sebou sukni složenou jak harmoniku, vlasy zacuchané, obličej mastný a kousky z řasenky až nevím kde. Ale o tom to cestování je, ne? Užít si to až do úplného vyčerpání.

Další den našeho výletu nás čekal Disneyland - o tom zase přístě, jinak by byl tenhle článek asi nekonečný. :D Gratuluji všem, co ho dočetli až do konce a doufám, že ho neberete jako ztracený čas.

Cestování zdar!

S láskou, Vaše Ej.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 NaTyy NaTyy | Web | 20. července 2017 v 18:10 | Reagovat

Paříž je nádherné místo, taky jsem tam byla a chci zase zpět! Jinak ten západ je boží a s tou větou se sukní si mě naprosto odrovnala :D hihi.. musela sis to užít, já bych jela zase. :(

2 Eli Eli | Web | 20. července 2017 v 19:36 | Reagovat

Nádherný článek. Lituji, že jsem v Paříži nikdy nebyla. Doufám, že třeba příští rok...;)

3 ejnyt-world ejnyt-world | Web | 20. července 2017 v 20:49 | Reagovat

[1]:  To teda je! Určitě se tam zase brzy podíváš, taky jsem nečekala, že tam znovu pojedu tak brzy :D :)

[2]: Děkuju moc! Moc bych ti to přála, je to fakt zážitek! Ale Krétu si měla taky děsně fajn! <3 :)

4 Kattie_Sweetie Kattie_Sweetie | Web | 26. července 2017 v 18:13 | Reagovat

Ahoj!
Tvoj článok ma zaujal ak chceš navštíviť môj blog tak budem rada :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama