Červenec 2017

TIME FOR HOT CHOCOLATE | girl online a ostatní

24. července 2017 v 21:33 | Ej. |  RELAX TIME

Před pár dny vyšla na českém trhu knížka Girl Online jde vlastní cestou. Co vám budu povídat, nový díl jsem checkovala už tak půl roku zpátky a když jsem ji tedy konečně našla v obchodě, byla jsem radostí bez sebe. Stala se hlavní věcí, kterou jsem si odnášela k babičce na vesnici, kde jsem měla pár dní spát.

Miluju příběh Penny Porterové a první díl jsem četla už tak třikrát. Druhý díl, tedy "On Tour", už pro mě nebyl tak kouzelný, protože se přeci jenom už s Noahem znali a chybělo tam takové to vzrůšo, jestli mi rozumíte. Ale přesto jsem si čtení dvojky užila, protože je to ještě o něco větší drama, než samotná jednička. A s tím, že ani třetí díl jedničku nepřekoná, jsem tak nějak počítala už když jsem ji začala číst. A bohužel, jsem se nespletla. Trojka pro mě byla asi nejslabší. Nemůžu napsat, že by mě vyloženě zklamala, ale možná jsem prostě čekala víc. Nechci vám tu moc spoilerovat, ale jde tam hlavně o to, že si Penny není jistá tím, co vlastně chce. Řekla bych.. :D Ale i přesto, že mě trojka úplně nenadchla, jsem ráda, že ji mám doma a bylo rozhodně super, vrátit se, do mě už tak známého světa Girl Online. Takže za mě tak 3*!

taková ta pohodička u babičky, znáte to. :D

PAŘÍŽ

18. července 2017 v 22:04 | Ej. |  CESTOVÁNÍ
Jeden z mých úplně prvních článků tady na blogu byl "cestovní deníček" z Paříže, vlastně spíš taková úvaha. Po roce a půl jsem si ho znovu přečetla a porovnala své pocity s těmi z minulosti. Tentokrát jsem viděla Paříž z trochu jiné stránky. Cestovala jsem s někým trochu jiným a poprvé navštívila Disneyland. A čím víckrát jsem se podívala na Eiffelovku, tím víc jsem přesvědčená, že se tam chci ještě někdy vrátit.

Abych se přiznala, měla jsem z celého výletu trochu obavy. Přece jenom, po světě neběhají jednorožci a všechno není úplně růžové, takže moje první pocity po tom, co jsme zájezd zarezervovali byly, co když se nám něco stane? Naštěstí celé dobrodružství probíhalo hladce a já opět sedím v bezpečí svého pokoje a koukám na narozeninové balónky.- ale o těch až později.

Do Paříže jsem jela se svojí úžasnou kamarádkou (budeme jí říkat Ema) a našima mamkama. Na dámskou jízdu jsme vyrazily s cestovní kanceláří Čedok a celé to probíhalo skvěle.

Jako každý výlet, i ten náš začal cestou. Jely jsme autobusem a teda takhle špatně se mi ještě nespalo. A to mi většinou autobusy nevadí. Nejvíc mě iritovalo, když jsem si položila polštář na okénko, na něj hlavu a on mi začal pomalu sjíždět dolů. Tak jsem si ho srovnala a to celé se opakovala znova. a znova. a znova. Celou noc. Děs.

Ale byl úplně nejkrásnější západ slunce! To se musí nechat

Do Paříže jsme dorazili okolo osmé ráno, kdy celé město ještě spalo. Na druhou stranu je autobus super způsob, jak se dostat pod povrch celé té "turistické bubliny". Vidíte jak se všichni ráno připravují na nový den. Restaurace chystají venkovní stoly a po ulicích chodí jenom pejskaři, běžci a kravaťáci, co už spěchají do práce. Paříž se probouzí a vy tím vším v klidu projíždíte a všechno sledujete. To byla fakt nádhera.