Prosinec 2016

Sbohem 2016 !

31. prosince 2016 v 10:00 | Ej.
Ahojky!

Přesto, že mi na půl trhá srdce, že rok 2016 bude za chvíli pouhou minulostí, zároveň mě to i trochu uklidňuje.

Tenhle rok byl šílenej. Spousta zmeň, pláče a naprosté nerovnováhy. Ale zároveň kupa cestování a krásných chvil se všemi blízkými. Ani nevím, jaký byl. Jediné slovo, které mě napadá, je jiný.

Tím, že jsem přestoupila na střední, jsem jakoby společensky "vyrostla". Všichni, mně už berou jako "vyspělou mladou dámu", haha, to sotva. :D Ale o střední už jsem napsala řádků tolik, že si můžete můj názor na to určitě dokonale představit. Další věc, která taky proběhla byly taneční. Jo jo, ta nostalgie. Příjde mi, jak kdyby se to dělo před sto lety. Naštěstí jsem si koupila dvdéčko, takže se budu moct na svá docela směšná gesta ve společenských šatech podívat kdy se mi zachce. Ale chybí mi to, co vám budu povídat..

Letošní léto bylo takové normální léto v životě puberťačky. Jela jsem na jednu erasmáckou výměnu, což beru jako normální tábor. Sešla se tam docela multikulturní směska lidí a ve výsledku to nebylo vůbec špatné, ale zjistila jsem, že na to asi prostě moc nejsem. Ne, že by mě nebavilo poznávat nové lidi a kultury, ale holt jsem spíš na ty "dlouhodobější vztahy". Ráda něco buduju a proto mě vždycky hrozně zničí to, že po týdnu si s tou partou řeknete čus a už je nikdy neuvidíte. Takže po tom mém prvním básnění, které si můžete přečíst ZDE, se můj názor na to všechno trochu pozměnil. Holt, nasadila jsem si na tom prvním kempu asi moc vysokou laťku.
Každopádně i tak bylo léto moc fajn a to hlavně díky dovolené, která byla naprosto NEJÚŽASNĚJŠÍ! Vážně, takhle klidnou a krásnou dovču jsem dlouho nezažila.

Původně jsem si myslela, že bych tenhle článek sepsala od ledna do prosince, ale jak tak na to koukám, začala jsem obráceně, takže to tak i dokončím, no. :D Hups

Ten poslední půlrok na základce, o kterém jsem toho taky hodně napsala, byl prostě boží. Fakt jsem si ho užila a to nejen ve škole. Konala se spousta nezapomenutelných narozeninových oslav a přespávaček. Taky lyžák, na kterém jsem zjistila, že už nikdy nestoupnu na snowboard. Jedním slovem, úžasné vzpomínky a když se na to teďka tak zpětně koukám, nemohla jsem to zažít lépe. Základka je pro mě prostě #srdecnizalezitost.


A tímhle bych chtěla tenhle článek ukončit. Rok 2016 byl jiný, než všechny ostatní. Byl těžší a celkově náročný, ale já to zvládla! Dostala jsem se tam, kam jsem chtěla obohacena o spouusty nových vzpomínek. Bylo mi s tebou hezky, 2016. :)

Ježíšek existuje v každém z nás.❄

23. prosince 2016 v 20:48 | Ej. |  DIARY
Každý to zná. Ten pocit štěstí, který jsme mívali vždy jako malí, když nám Ježíšek přinesl to, co jsme si přáli. Když jsme s nervozitou ďoubali do kapra a nedočkavě nám pořád zrak sklouzával k tomu místu pod stromečkem. Vymýšleli seznamy dárků už v říjnu a plánovali si všechno do detailu. Vydali se na tajuplné výpravy do skříní rodičů v ložnici, hledat dárky. Vyhlíželi stopy ve sněhu za oknem potom, co dopis záhadně zmizel.

Ty pocity už nemám. Tohle dětské kouzlo jakoby se vytratilo a nahradilo ho jiné. Možná méně, možná více silné. To kouzlo, které nás doprovádí při vymýšlení dárků, při nakupování, při balení, zdobení, pečení. Při smíchu, stresu i radosti. To kouzlo Vánoc, které na nás křičí z reklamy už od listopadu, to kouzlo už tak dost pošlapané sociálními sítěmi. To kouzlo, které ale přežije všechno, ať už se stane cokoliv. Protože přesto, že už nemusím hledat dárky ve skříni, jelikož už vím, že tam jsou, mám pocit, jakoby Ježíšek opravdu existoval. Možná přece jenom pošeptal rodičům všechna naše tajná přání a dal jim možnost zastoupit ho..(?)

Stal se vánoční zázrak, poprvé mi sem šel vložit gif! <3

Mějte se rádi, milujte a žijte. Užijte si kouzelné Vánoce, protože to ony jsou, přestože se na první pohled možná zdají obyčejné a hektické.

Děkuju vám za všechno,

S láskou, Vaše Ejnyt <3

Jedna noc, tisíc vzpomínek. / V Ě N E Č E K

12. prosince 2016 v 19:45 | Ej. |  DIARY
Hvězdy na nebi se třpytí jako drobné drahokamy. Vítr je tichý a něžně mi čechrá sčesané vlasy. Zachumlám se víc do své dekovité šály a zadívám se nahoru. Všechno je to tak blízko a zároveň daleko. Obloha zahalená do temnoty, mi dává sílu. Dnes to příjde, dnes je Ten den.

Auto přibržďuje a já se střídavě nadechuju a v pevných šatech docela nepohodlně vydechuju. Po pátém opakování vystoupím ven a vnímám ty první momenty princeznovské noci. Všechno je tak příjemně potemnělé. Nadzvedávám si šaty a s babičkou ruku v ruce vykročíme do divadla. Všechno kolem je jiné a zároveň stejné, vyjímečné a zároveň smutné. Pocity se ve mně míchají, jako písmenka v polévce. Jak to všechno dopadne?


100 dní středoškolákem.

9. prosince 2016 v 11:00 | Ej. |  MYŠLENKY
3,2,3,4,1.

Všechno se to točí kolem čísel. Známky vás tvoří, známky jste vy - teda alespoň podle učitelů. Já už si zvykla na to, že většina lidí vaše známky vůbec neřeší. No a co, že máte trojky? Prd to znamená. Pokud nepropadáte, mějte si co chcete, je to fakt úplně jedno.
Těch sto dní mi uteklo jako voda. Každodenní rutina se úplně ustálila a veškerá natěšenost z back to school už opadla. Stalo se toho hodně. Učitelé si už nepletou naše jména, zvykla jsem si chodit na každou hodinu jinam a taky na možnost, že ta hodina může být někde úplně jinde, než podle rozvrhu má být. Začínám poznávat nové lidi a našla jsem si i pár klučičích idolů, protože co si budeme povídat, bez nich by to nebylo ono.. :D
Naši školní jídelnu prohlašuju za nejlíp vařící jídelnu na světě a už i ty nekonečné fronty snáším lépe. Ranní vstávání se ze stresu proměnilo na pohodu a i příchod do školy nijak nehrotím. Prostě mi ujel autobus. I když žádným nejezdím, no.


CHRISTMAS DIARY 2016 ☃ 1.12

1. prosince 2016 v 21:42 | Ej. |  DIARY
Ahooooooojky.
Tak a je to tady! Nasaďte si rukavice, utáhněte tkaničky od sněhulí a čepici naražte až na krk! 1.prosinec + 1.letošní sníh (protože ten úplně první se nepočítá) a u mě i letos historicky 1.trdelník!! Aneb. Vánoce jsou tady. <3

Možná jste si všimli, že jsem se loni pokoušela o psaní blogmasu, které se mi trochu nepovedlo a skončilo někde u pátého dne(?). Hodně jsem přemýšlela, jak to letos s psaním udělat, protože k něčemu jako je blogmas se už upsat nechci, protože vím, že bych to dříve nebo později stejně porušila.. Proto jsem se rozhodla psát CHRISTMAS DIARY, což bude vlastně úplně to samé, jenom to nebude mít žádná pravidla.

Dneska byl můj nejoblíbenější den v týdnu. Čtvrtek. Taky jste už od mala nesnášeli čtvrtky? Když jsme na základce začali mít odpoledky, byly vždycky ve čtvrtek! A pak, když jsme je měli 2x týdně, přidalo se na seznam mých neoblíbených dnů i úterý.. Ale tímto rokem, se můj žebříček oblíbenosti dramaticky změnil! Čtvrtek je pro mě den relaxu, srandy a taky je to skoro jediný den, kdy příjdu do školy za světla, yeey!
A když už jsme u těch světel.. Co na Vánocích neskutečně miluju, jsou světýlka. V našem městě se každoročně zdobí lampy a nad hlavní čtvrtí visí různé vánoční symboly, obří vločky a tak.., Když jdete domů a je tma, v 16:00 ehm ehm, tak je to něco kouzelného. Ačkoli hodně obchodů doslova žere své klienty za živa, díky přehnaným reklamám, které jsou absolutně všude, patří to k tomu všemu a já jsem připravená to zkousnout. Takže až vyjdete zítra ven, zkuste si všimnout všech těch detailů, vyzdobených oken dětských pokojů, elegantně naladěné dražší podniky i výkresy dětí na nástěnkách mateřských školek. Pokud jste do té chvíle žádné vánoční pocity nevnímali, třeba vám to pomůže proniknout do celého toho šíleného, ale krásného vánočního zmatku.

Mimochodem, pomalu ale jistě smolím svůj dopis Ježíškovi a čert to vem, jestli jsem na to moc stará, ta tradice mi chyběla!

Usmívejte se, jezte a prostě jen rozjímejte!

S láskou, Vaše Ej. <3