D E N Í Č E K / Oficiálně mimo

29. června 2016 v 20:34 | Ejnyt |  DIARY
Ahojky! (UPOZORNĚNÍ : Pozdrav je asi jediné optimistické na tomhle článku.)

Máte taky někdy takové chvilky, kdy si říkate, proč se nestalo tohle?, proč mi nemůže být zas tolik?, proč to tak rychle uteklo?.. Nadáváte na čas, že vám nenechal o chvilku dýl. Nejradši byste se zavřeli do meziprostorové bubliny a chvíli to všechno vypustili bez toho, abyste se museli bát, že to všechno najednou nebude.
Za chvíli je konec. Nikdy by mě nenapadlo, že to řeknu, ale.. Mám ráda školu. Mám ráda tu nervozitu při testech. Všechny ty chvíle, kdy nevíte co bude. Jak si máte sednout, aby vám učitel nenašel pracně vyrobený tahák.
Celých devět let si tvoříte odkaz a najednou to všechno během jedné noci zmizí.
Původně jsem žádný článek o konci základky psát nechtěla, protože proč vlastně? Všechny konce devítek jsou stejné. Lidi pláčou a vzpomínají na dětství. Snaží se dohnat za pár dní to, co nedokázali za devět let. A pak je konec. Tak proč to dál rozpitvávat?



Při dopisování závěrečné řeči naší třídy jsem se snažila vybít ze sebe všechny emoce. Říct ostatním, jak moc mě to mrzí. Vlastně ani nevím, jestli mě to víc mrzí nebo štve. Je mi z toho všeho divně. Tak dlouho nás na konec připravovali a když má přijít cítím se jako ptáče, které má poprvé létat. Nezkušeně a zranitelně. Jak jsem si vůbec mohla myslet, že to bude lehké?
Ehh, utápím se tu ve smutných písničkách a snažím se vymyslet nějaký způsob, jak do tohohle článku vnést aspoň trochu pozitivní energie, ale asi se mi to nepovede.
Větu "Není to konec světa.", jsem slyšela už tolikrát, že v ní začínám pochybovat. Je to konec světa. Je to konec světa, kde mě ještě brali jako dítě. Teď už budu ta středoškolačka, která to všechno musí zvládnout. Do očí se mi derou slzy a v mé bublině plné smutku je ticho.
Achjo.
Abyste si z tohohle článku odnesli alespoň něco, vkládám vám sem můj playlist pro "sad období".


Btw. Hodně jsem přemýšlela o tom, proč lidi všude cpou angličtinu. Popisky k fotkám, citáty, pozdravy na YTku... Proč to sakra děláme?

Tyhle kresby mi příjdou hrozně megastický, co vám?

I přes tenhle ne úplně sluníčkový článek jsem šťastná a vy byste měli být také, protože i když jsou v životě chvíle, které jsou absolutně na prd, stojí za to. :)

Usmívejte se !

S láskou, Vaše Ejnyt <3
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adele♥ Adele♥ | Web | 3. července 2016 v 0:43 | Reagovat

Vůbec nevím co na to napsat. Z těch vět ,,vše jednou končí'' ,,pouštím vás dál'' ... mi je zle.
Chce se mi bulet, jak malému dítěti. Nejradši bych se někam schovala a mezitím vrátila čas.
Nechce se mi na střední a až teď si uvědomuji, že jsem ten ústav, kterému se říká škola, měla ráda.

2 Broken girl Broken girl | Web | 4. července 2016 v 17:29 | Reagovat

Já když jsem opouštěla základku, tak jsem byla ráda, že jdu pryč. Teď jsem ve druháku a jsem ráda pořád ;) Na střední to miluji a přijde mi to tu prostě lepší, tak snad to tak taky budeš mít ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama